Hledejme cesty XVIII

Zase mě s blížícím se květnem přepadl ten neurčitý stres. No jako vždy, když máte před sebou akci, kterou se snažíte nějak organizačně zajistit, a přitom může přijít slejvák, a akce je nakonec spíš o přežití než o příjemném pobytu venku.

Už po osmnácté jsme společně se svými německými kamarády vyrazili na kolech z Plzně do Regensburgu. Vlastně tato trasa má symbolický význam – propojení našich domovů, které leží na dvou stranách česko-německých hranic. A jako vždy, i letos jelo kolem sedmdesátky plzeňáků, od nejmenších až po jejich táty a mámy. Němců byla letos jenom desítka. Ale není divu, když v ty samé dny se v Regensburgu konala akce mnohem větších rozměrů a naši přátelé se jí účastnili také.

Na srazu máte dva pocity: buď svítí slunce a vše je OK, nebo se kolem místa srazu stahují šedivé mraky a bez milosti prší. Nejdříve nadáváte, že jste se vůbec přihlásili, potom to vzdáte a jenom doufáte, že se to změní a že akce bude i tak za to stát. Ano, jezdíme za každého počasí! A můžu říct, že ta akce vždycky stála za to. Prvních 80km do Furth im Waldu jsme tedy měli absolutní marast (mě se to povídá, já řídil doprovodné vozidlo). Druhý den už byl lepší, takže těch německých cca 100km, už se cyklistům jelo lépe.

Na „Kolech“, jak tuto akci přezdíváme, je krásných několik věcí: zaprvé přátelská atmosféra, zadruhé možnost šprechtit německy nebo anglicky, zatřetí sušenky a začtvrté bazén. Tam se všichni těší asi nejvíc. Všechno je zaplacené, všechno je připravené, a o vše je krásně postaráno (prý – já se jen vždy snažím, aby to tak bylo s jídlem). To vše si můžeme dovolit díky grantům, především Fondu Budoucnosti. A také díky stálici organizátorů Jéňa, Brabi, Bárt, Pepa Krůta, já, Ortrun, Heidrun, Bastian, Susanne, Erich, Werner (určitě jsem někoho vynechal, jak už to tak bývá…).

Letos měla „Kola“ jedinečné vyústění. V Regensburgu jsme kola odložili do stanu, vyfasovali průkazky a jídlo – a hurá do města na Katholikentag. Tam nás nejprve přivítala primátorka města Gertrud Maltz-Schwarzfischer přímo v říšském sálu. A potom 80 tisíc lidí v ulicích, místy celkem těsno. Kdo neví, o co jde, tak letos to byl 99. ročník, v podstatě otevřené katolické setkání s bohatým programem ve městě, workshopy, představeními, hudbou, tábořením apod. Katholikentag se koná každé 2 roky, ale vždy v jiném městě. Letos jsme tedy měli štěstí, protože za dobu konání „Kol“ se nám nestalo, že bychom zakončili mší svatou na stadiónu, řetězem koncertů, zmrzlinou, v případě těch starších pořádným neformálním setkáním v hospodě, německým a českým pivem. No a málem bych zapomněl na Westbad, nejlepší koupání, jaké asi znám tady v okolí. Tam jsme ovšem byli vždy.

Cestou zpět domů jsem měl tu čest zastavit se ještě ve Furthu u Heidrun a přivézt ji domluvená kola. Když vám pak na cestu mává německý roční chlapeček, který vás zná jako „strejdu Flintstonea“, tak – na to mi prostě dochází slova. Není moc akcí, ze kterých se člověk vlastně ani netěší domů, protože jestli bylo někde vážně fajn, tak právě zde…

Flintstone; fotky: Bárt, Flintstone, Pepa Krůta


  • Betlémské světlo 2018 Betlémské světlo 2018
    Tradičně v předvánočním čase přivážejí skauti do Plzně Betlémské světlo - oheň, který byl zažehnut v Betlémě a v podobě jediného plamínku překonal tisíce kilometrů.  Středisko...
  • Frisbee turnaj Frisbee turnaj
    Zveme vás na druhý ročník skautského turnaje ve Frisbee!
  • Skautská Mše Sv. Skautská Mše Sv.
Sdílet na Facebooku RSS kanál